Ulcinj – Černá Hora

February 29, 2008   | Turizmi / Turizam

Ulcinj je nejjižn?ji položené m?sto (24000) na ?ernohorském p?ímo?í, malý p?ístav a jedno z nejv?tších letovisek Cerné Hory. Leží 23 km jihovýchodn? od Baru.

Jeho rekrea?ní oblast (tzv. Ulcinjská riviéra), pat?ící k nejperspektivn?jším v zemi, za?íná v samotném m?st? a táhne se jihovýchodním sm?rem až k ústí ?eky Bojany na hranicích s Albánií. Jako jediné ?ernohorské p?ímo?ské místo nemá monumentální horskou kulisu, její zázemí je do zna?né míry zem?d?lské. V okolí se p?stují díky mimo?ádn? teplému podnebí (mj. na 2700 hodin slune?ního svitu za rok) ?etné teplomilné rostliny: citrusy, granátová jablka, vinná réva, olivovníky (roste jich tu kolem 70000 a jejich po?et se stále zvyšuje; zdejší olej z nich p?edstavuje špi?ku v kvalit?) a další st?edomo?ské a subtropické plodiny. Jihovýchodn? od m?sta se rozkládá Ulcinjská salina (tzv. Ulcinjska solana) nesoucí jméno Bajo Sekuli? (podle hrdiny ?ernohorských d?jin). Jsou to nejv?tší saliny na celém východním Jadranu a jako jediné nemají historický p?vod (založeny byly v r. 1936). A navíc byly ješt? po 2. sv?tové válce rozší?eny. S?l se v nich získává moderními technologiemi. Jsou p?i organizovaných návšt?vách p?ístupné v úterý a ve ?tvrtek. M?sto je obydleno ?ernohorci, Albánci a etnickými Muslimy. Jeho nová ?ást se rozprostírá amfiteatráln? kolem p?ístavišt?, pod starou muslimskou ?ástí. Turisté s oblibou navšt?vují zdejší tržišt? a trhy, které tu bývají dvakrát týdn?. Prodávají se místní druhy zeleniny, ovoce, sýry, maso, ryby a další druhy zem?d?lských výrobk?. Atmosféra je orientální se vším, co k tomu pat?í.

Historie

Podle legendy založili zdejší osadu Argonauti, pocházející z Kolchidy. Podle skute?nosti byli zakladateli osady Colchinium Ilyrové. Archeologický pr?zkum prokázal i stopy po ?eckých p?ist?hovalcích. Ješt? p?ed naším letopo?tem ovládli osadu i celou oblast ?ímané. Místo bylo v dalších staletích pro svou mimo?ádnou strategickou polohu cílem mnoha vojenských tažení a snahy o jeho ovládnutí. ?ímany, za nichž se m?sto nazývalo Olcinium, vyst?ídala byzantská ?íše, pak rašské knížectví, a to až do ovládnutí zdejší oblasti Benátkami v roce 1420. Ulcinj se stala jejich významnou základnou, dob?e ji opevnily, ale nedokázaly ji uhájit proti Turk?m. Ti zde pak vládli až do 80. let 19. stol. Metlou jižního Jadranu se ve 2. polovin? 16. stol. staly asi ?ty?i stovky alžírských pirát?, zprvu zám?rn? Turky usazených. Piráti p?epadali lod?, m?sta a vesnice jak v jadranském p?ímo?í, tak v Itálii, na Sicílii a na afrických b?ezích, loupili a zabíjeli. Provozovali i obchod s ?ernými otroky, které sem dováželi a na ulcinjském tržišti je prodávali. Nakonec se stali obtížnými i pro Turky. Jejich ?ád?ní u?inila konec až spole?ná turecko-benátská akce. Poražené pirátské lo?stvo bylo spáleno v zátoce Valdanos (koncem 17. stol.). Krom? vále?ných událostí postihlo m?sto ni?iv? i n?kolik zem?t?esení. Zvláš? katastrofální bylo zem?t?esení v r. 1979, p?edevším ve staré muslimské ?tvrti. N?které z?íceniny však pocházejí z osvobozovacích boj? s Turky v 80. letech 19. stol.

Památky

Ulcinjský hradUlcinjski grad, též nazývaný pevnost (tvrdjava, citadela) – pat?í k nejlépe položeným opevn?ným míst?m na Jadranu. Stojí na skalním ostrohu mezi dv?ma zátokami a je tudíž již svou polohou velmi p?íhodný pro obranu. Jeho opevn?ní na mo?ské stran? se ty?í p?ímo nad mo?em. Ze severní strany, z pevniny, chrání p?ístup k hradu Horní brána (Gornja kapija), u p?ístavišt? Dolní brána (Donja kapija). Hrad se skládá ze dvou ?ástí: z horní ?ásti, která je vojenského a obranného rázu a nachází se na nejvyšší ?ásti skalní plošiny, druhou ?ást pak tvo?í samotné sídlo, rozložené ve svahu nad mo?em sm?rem na jih. Komplex hradu, tedy ob? ?ásti, jsou obehnány hradbami, které je organicky spojují. Zvláš? horní, vojenská ?ást hradu je kulturn? historicky velmi cenná p?edevším pro poz?statky kyklopských hradeb, které vybudovali již Ilyrové v 5. stol. p?.n.l.. V budování opevn?ní pak pokra?ovali ve st?edov?ku Benát?ané a po nich Turci. Ve starém m?st?, které je sou?ástí hradního komplexu, stojí p?i malém nám?stí, kde býval trh s otroky, areál ulcinjského muzea, zvaného Olcinium. K areálu, který se nachází p?ímo pod pevnostní ?ástí, náleží n?kolik pozoruhodných historických budov: mešita – kostel (p?vodní k?es?anský kostel byl za tureckého panství p?em?n?n v mešitu). Býval to katedrální kostel P. Marie Matky církve (Sancta Maria Mater Ecclesiae), pocházející ze 13. stol.; byl postaven na podstatn? starších základech. V pr?b?hu staletí, do p?em?nu v mešitu v r. 1693, se jeho zasv?cení n?kolikrát zm?nilo. K areálu dále pat?í Balši?ova v?ž (Kula Balši?a), dále arcibiskupský palác, v?zení a ješt? n?kolik dalších budov. Celý areál je velmi dob?e obnoven a pokládá se za jeden z nejkrásn?jších muzejních prostor? v ?erné Ho?e. V jednotlivých budovách areálu jsou specializované expozice, nap?. v mešit? – kostele je archeologická sbírka, v arcibiskupském paláci etnografická apod. Ve východní ?ásti starého m?sta stojí za pozornost palác Venezia (Palata Venecija), za Benát?an? sídlo benátského místodržícího, a n?kdejší palác Balši?? (Palata Balši?a nebo Dvori Balši?a). Oba byly obnoveny a slouží dnes jako kvalitní hotely. K paláci Balši?? vedou schody p?ímo z pláže. Nové m?sto, které vzniklo za Turk? mimo hradby, má dodnes orientální ráz. Jsou v n?m mnohé pozoruhodné turecké stavby, nap?. mešita Bregut (džamija Bregut) z 18. stol., mešita Namazdjah (džamija Namazdjah) z 19. stol., hodinová v?ž (sahat-kula), lázn? (hamam), dva turecké náhrobky (t?mto voln? stojícím náhrobk?m ?íkají Turci turbe). Mešita paši Sinana (Pašina džamija nebo Sinan-pašina džamija) z 18. stol. stojí již mimo nové m?sto, ale tím vý?et tureckých mešit zdaleka nekon?í. Je jich tu dodnes celkem ke dvaceti, v minulosti jich však bývalo n?kolikanásobn? víc. K?es?anské kostely – pravoslavný sv. Mikuláše (Sv. Nikola) a katolický sv. Josefa (Sv. Josip), oba z 19. stol., jsou typickými k?es?anskými sakrálními stavbami postavenými za Turk?, které Turci sice milostiv? “povolili” zdejším k?es?an?m vybudovat, ale s ur?itými omezeními a úpravami. Ale i k?es?anských kostel? je v Ulcinji víc, vesm?s z nov?jší doby.

Koupání

Možnosti koupání jsou v Ulcinji mimo?ádn? široké. Návšt?vník tohoto letoviska má k dispozici pláže r?zného typu, p?edevším však dlouhé pís?ité pláže, a to: Malá pláž, zvaná též M?stská pláž (Mala plaža, též Gradska plaža) je pláž p?ímo centru, táhnoucí se v délce 600 m od hradeb až po skalní ostroh. Její barevný písek obsahuje lé?ivé substance. Mezi hotely Albatros a Galeb, na nevelkém prostoru, je na ?lenitém pob?eží s malými zátokami, útesy a mysy n?kolik p?kn? upravených hotelových, ale i dalších pláží. Jsou to: Ludvigova pláž, Paneuropa, Skalice – pláž hotelu Galeb, Bori?i I a II., Ženská pláž se sirnatým lé?ivým pramenem, pláž hotelu Albatros, pláž hotelu Dvori Balši?a, Liman I a II. Výše uvedenou Ženskou pláž (Ženska plaža) vyhledávají ženy z celého sv?ta, nebo? díky lé?ivým pramen?m pomáhá zdejší voda p?i lé?ení neplodnosti, ale i p?i lé?ení dalších ženských chorob. Pláž je vyhrazena pouze ženám. Velká pláž (Velika plaža) se táhne na jihovýchod od m?sta. Za?íná cca 5 km od m?sta a je dlouhá kolem 10 km (v n?kterých pramenech se uvádí až 13 km), ší?ka se pohybuje mezi 40 a 60 m. Je píse?ná, jemný písek obsahuje minerální prvky, které p?sobí p?ízniv? p?i nemocech pohybového ústrojí. S ohledem na stávající normy pro pobyty na pláži (5 m2 na osobu), by se tu mohlo sou?asn? rekreovat až 150000 osob. P?edností této pláže je pozvolný, rovn?ž pís?itý p?ístup do mo?e. Na mnoha místech pláže byla z?ízena koupališt?, kde jsou soust?ed?na gastronomická za?ízení (restaurace a plážové bary) a sportovn?-rekrea?ní centra. Ozna?ena anglickým názvem “beach” lákají svými exotickými názvy, jako nap?. Tropicana, Copacabana, Bonita, Miami atd. Lze si tu pronajmout lehátko se slune?níkem, p?j?it si sportovní pot?eby a v?novat se n?kterému z plážových ?i vodních sport? (viz Sport). Upraveny jsou i p?íjezdové komunikace, chodníky a z?ízena parkovišt?. Je však t?eba vzít na v?domí, že vzhledem ke stagnaci cestovního ruchu koncem minulého a za?átkem tohoto století, z?staly n?které ?ásti pláže a jejího okolí neudržovány, a jsou dodnes i p?es vynaložené úsilí v dosti zanedbaném stavu. Ve srovnání s ostatními ?ernohorskými rivierami není úklid pláží na jinak obvyklé úrovni. Z ulcinjských pláží byly ocen?ny prestižní “Modrou vlajkou” (viz aktualita: “Modré vlajky” pro ?ernohorské pláže v r. 2007) tyto pláže: “Safari”, “Tropicana”, “Miami” a “Tony Grill”, všechny se nacházejí na Velké pláži. Ostrov Ada Bojana, který v podstat? navazuje na Velkou pláž, je jedine?ný ?í?ní ostrov ?eky Bojany. Ostrov trojúhelníkového tvaru o rozloze 5,4 km2 je pom?rn? nového p?vodu. P?i bou?i v r. 1858 ztroskotala v ústí Bojany u dvou malých ostr?vku lo? Merito. Kolem lodního vraku a ostr?vk? se za?aly hromadit nánosy písku, až vznikl dnešní ostrov Ada (ada znamená ostrov). Ze dvou stran je obtékán ?ekou Bojanou, se t?etí strany mo?em. Je tedy možné se chvíli koupat ve sladké ?í?ní vod?, chvíli ve slané mo?ské. Návšt?vníci tu oce?ují hlavn? panenskou p?írodu, spoustu polodivoké i p?stované vegetace a možnost opravdového odpo?inku, nádherné pís?ité pláže. Na Ad? jsou výborné podmínky pro sportování (viz Sport). ?ást ostrova slouží naturist?m. Je tu však t?eba vzít na v?domí, že ?ást ostrova za dobu stagnace cestovního ruchu v minulém desetiletí p?estala být ?ádn? udržovaná a dosud z?stává v dost zanedbaném stavu. Problémem v n?kterých obdobích bývají i komá?i, jejichž plošné likvidaci a preventivní ochran? p?ed nimi nebyla zatím v?nována pat?i?ná pé?e. Velká pláž a Ada Bojana jsou s Ulcinjí spojeny pravidelnou autobusovou dopravou. Krásné koupání jen nenabízí jen pob?eží jižn? od Ulcinje, vyhledávány jsou i pláže na sever od m?sta. Nejsevern?ji se nachází pláž Stari Ulcinj u stejnojmenného mysu, což je nejsevern?jší bod Ulcinjské riviéry. Pláž je dlouhá asi 250 m a navazuje na ni oblázková pláž Kru?e. Atraktivní je i pláž Valdanos ve stejnojmenné zátoce jižn? od Kru?e, 800 m dlouhá, oblázková. Mezi Valdanosem a Ulcinjí je ?ada menších intimních pláží, v?tšinou p?ístupných jen z mo?e. Vzhledem ke zdejšímu klimatu (je zaznamenáno 217 slune?ních dní v roce a pr?m?rná teplota je 26°C) trvá zdejší sezóna koupání od dubna do konce ?íjna.
Websajt: www.visit-ulcinj.com/

http://video.zoover.nl/media/play/2010/01/20100125130811_025.flv