Aerodrom i u Ulcinju?

I u Ulcinju Aerodrom je moguć?
Ulcinj - Akcioni plan pripreme ljetnje turističke sezone, koji je izradilo Ministarstvo turizma, definisao je osnovne probleme i adekvatan je sa onim što su limitirajuće okolnosti za rast turističkog prometa. Međutim, borba protiv sive ekonomije i povratak na tržište Njemačke imperativ su narednog perioda - zaključeno je na sjednici Odbora za turizam i ugostiteljstvo Privredne komore Crne Gore, koja je održana juče u “Dvorima Balšića” u ulcinjskom Starom gradu.
Stečajni upravnik “Ulcinjske rivijere” Miomir Jakšić istakao je da je neophodna rekonstrukcija infrastrukture.
- Svjedoci smo da je postojeća putna, kanalizaciona i vodovodna infrastruktura, kao i elektromreža, preopterećena i da ne može adekvatno odgovoriti trendu rasta broja turista - kazao je Jakšić.
On je naglasio da buka i dalje ostaje problem koji prati sezone u Ulcinju i založio se da akcija “Neka bude čisto” bude nastavljena.
Vukašin Ćulafić je kazao da je odustajanje “Nekermana” i osjetnije odsustvo njemačkih turista, “nenadoknadiv hendikep za cijelo primorje, a posebno za Ulcinj”.
- Avioni njemačkih tur-operatora i ove sezone će, kao prije 27 godina, slijetati isključivo na dubrovački aerodrom. Tim turistima do Ulcinja u jeku sezone treba najmanje šest sati putovanja. To nije turizam, to je njegova antipropaganda - kazao je Ćulafić.
On je apelovao na Vladu i državu da učine sve kako bi se Crna Gora vratila na njemačko tržište za sljedeću sezonu. Gani Resulbegu
Vlasnik “Dvora Balšića” Gani Resulbegović zamjerio je što je Ulcinj u planu zastupljen u samo dvije stavke.
On je aktuelizovao priču o izgradnji manjeg aerodroma u Štoju.
- Na sva zvona se govori da Ulcinj raspolaže ogromnim turističkim potencijalima. Sjećamo se, ne tako davno, umalo je došlo do realizacije projekta izgradnje jednog manjeg aerodroma u Štoju zbog ogromnog priliva stranih gostiju. Sada moramo razmišljati i o tome jer gost danas nema vremena, a i neće da putuje do odredišta šest sati, pa ni upola manje - kazao je Resulbegović. On je pozvao Vladu da područje Štoja i Velike plaže maksimalno zaštiti.
- Neophodno je i kvalitetnije snabdijevanje strujom Velike plaže i Ade Bojane i na tom polju se nešto mora učiniti - ocijenio je Resulbegović.
Sublimirajući predloge, primjedbe i sugestije, predsjednik odbora Branko Vukmirović založio se da građevinska sezona na primorju u 2009. bude kraća za mjesec.

Samir ADROVIĆ
www.vijesti.cg.yu

http://www.vimeo.com/603706

Pripremljen tender za Veliku plažu od kojeg se očekuju milijarde

Vlada Crne Gore pripremila je tender za izdavanje u zakup ulcinjske Velike plaže, i to je za sada prvi posao u državi od čije se realizacije očekuje nekoliko milijardi eura investicija.
Kako je Vijestima saopšteno u Ministarstvu za ekonomski razvoj, koje je operativno zaduženo za projekat, u narednih nekoliko dana objaviće se preliminarni tender za izražavanje interesovanja, a potom i tender za dostavljanje ponuda.
Preliminarni tender je značajan kako bi se provjerilo ko je sve zainteresovan za Veliku plažu, a i time će se investitorima dati nešto više vremena za pripremu ponude.
Vlada očekuje da se jave moćni investitori koji imaju kapaciteta da ulože milijarde i izgrade elitni turistički kompleks.
Preliminarni tenderi su već objavljeni za Adu Bojanu, Bigovo, Kumbor i druge značajne lokacije, ali je Velika plaža svakako glavni projekat. Za ulcinjski kompleks do sada su neformalno iskazivali interesovanje arapski, ruski i brojni drugi investitori među kojima i multinacionalna kompanija Trigranit sa sjedištem u Budimpešti koja je čak pripremila idejno rješenje.
Ova kompanija je zamislila da kompleks na Velikoj plaži bude evropski odgovor na Dubai, koji je u svijetu prepoznat po modernim građevinama i atraktivnosti turističkih i hotelskih objekata.
U kabinetu Mila Đukanovića od projekta Velike plaže očekuju privlačenje nekoliko milijardi stranog kapitala, otvaranje velikog broja radnih mjesta, rast vrijednosti nekretnina, poboljšanje turističke ponude kroz nove sadržaje na jednom mjestu - elitni hoteli, zabavni i rekreacijski parkovi, apartmani, restorani, barovi, golf i teniski tereni, igre na sreću, razne vrste velnesa…
Velika plaža predstavlja jednu od najvećih primorskih lokacija na čitavom Jadranu - dužine 13 kilometara, širine od 60 do 100 metara. Lokalitet obuhvata površinu od oko 1,5 hiljada hektara, od čega je većina u državnom vlasništvu.
Kao alternativa dugoročnom zakupu, Vlada će zadržati pravo da do početka druge faze,
Ponuđač na tenderu za izdavanje u zakup Velike plaže “mora imati višegodišnje iskustvo u planiranju, razvoju, izgradnji i upravljanju sličnim projektima i tehničko iskustvo i ekspertizu da osigura pravovremeno, potpuno i sveobuhvatno ispunjavanje prostornih, estetskih, arhitektonskih, inženjerskih, tehničkih i regulatornih zahtjeva koji se postavljaju pred kompleksne, velike i ekološki osjetljive projekte kao što je ovaj”.
Ponuđač “mora dokazati svoju namjeru i sposobnost da u potpunosti završi predloženi projekat pravovremeno, kako se to ponudom obaveže”.
Ponuđač “mora biti ili mora uključivati kao dio ponude konzorcijuma međunarodnog hotelskog operatora i brend koji je dobro poznat i međunarodno priznat kao uspješan operator mnogobrojnih turističkih kompleksa, koji su slični po kvalitetu, obimu i nivou predmeta ponude”.
Ponuđač “mora da pokaže i dokaže da posjeduje sredstva za finansiranje ovog projekta, u skladu sa vremenskim okvirom koji će biti specificiran u uputstvima za ponuđače”…

www.cafemontenegro.cg.yu/

http://www.vimeo.com/603706

Ulcinj - Černá Hora

Ulcinj je nejjižněji položené město (24000) na černohorském přímoří, malý přístav a jedno z největších letovisek Černé Hory. Leží 23 km jihovýchodně od Baru.

Jeho rekreační oblast (tzv. Ulcinjská riviéra), patřící k nejperspektivnějším v zemi, začíná v samotném městě a táhne se jihovýchodním směrem až k ústí řeky Bojany na hranicích s Albánií. Jako jediné černohorské přímořské místo nemá monumentální horskou kulisu, její zázemí je do značné míry zemědělské. V okolí se pěstují díky mimořádně teplému podnebí (mj. na 2700 hodin slunečního svitu za rok) četné teplomilné rostliny: citrusy, granátová jablka, vinná réva, olivovníky (roste jich tu kolem 70000 a jejich počet se stále zvyšuje; zdejší olej z nich představuje špičku v kvalitě) a další středomořské a subtropické plodiny. Jihovýchodně od města se rozkládá Ulcinjská salina (tzv. Ulcinjska solana) nesoucí jméno Bajo Sekulić (podle hrdiny černohorských dějin). Jsou to největší saliny na celém východním Jadranu a jako jediné nemají historický původ (založeny byly v r. 1936). A navíc byly ještě po 2. světové válce rozšířeny. Sůl se v nich získává moderními technologiemi. Jsou při organizovaných návštěvách přístupné v úterý a ve čtvrtek. Město je obydleno Černohorci, Albánci a etnickými Muslimy. Jeho nová část se rozprostírá amfiteatrálně kolem přístaviště, pod starou muslimskou částí. Turisté s oblibou navštěvují zdejší tržiště a trhy, které tu bývají dvakrát týdně. Prodávají se místní druhy zeleniny, ovoce, sýry, maso, ryby a další druhy zemědělských výrobků. Atmosféra je orientální se vším, co k tomu patří.

Historie

Podle legendy založili zdejší osadu Argonauti, pocházející z Kolchidy. Podle skutečnosti byli zakladateli osady Colchinium Ilyrové. Archeologický průzkum prokázal i stopy po řeckých přistěhovalcích. Ještě před naším letopočtem ovládli osadu i celou oblast Římané. Místo bylo v dalších staletích pro svou mimořádnou strategickou polohu cílem mnoha vojenských tažení a snahy o jeho ovládnutí. Římany, za nichž se město nazývalo Olcinium, vystřídala byzantská říše, pak rašské knížectví, a to až do ovládnutí zdejší oblasti Benátkami v roce 1420. Ulcinj se stala jejich významnou základnou, dobře ji opevnily, ale nedokázaly ji uhájit proti Turkům. Ti zde pak vládli až do 80. let 19. stol. Metlou jižního Jadranu se ve 2. polovině 16. stol. staly asi čtyři stovky alžírských pirátů, zprvu záměrně Turky usazených. Piráti přepadali lodě, města a vesnice jak v jadranském přímoří, tak v Itálii, na Sicílii a na afrických březích, loupili a zabíjeli. Provozovali i obchod s černými otroky, které sem dováželi a na ulcinjském tržišti je prodávali. Nakonec se stali obtížnými i pro Turky. Jejich řádění učinila konec až společná turecko-benátská akce. Poražené pirátské loďstvo bylo spáleno v zátoce Valdanos (koncem 17. stol.). Kromě válečných událostí postihlo město ničivě i několik zemětřesení. Zvlášť katastrofální bylo zemětřesení v r. 1979, především ve staré muslimské čtvrti. Některé zříceniny však pocházejí z osvobozovacích bojů s Turky v 80. letech 19. stol.

Památky

Ulcinjský hrad - Ulcinjski grad, též nazývaný pevnost (tvrdjava, citadela) - patří k nejlépe položeným opevněným místům na Jadranu. Stojí na skalním ostrohu mezi dvěma zátokami a je tudíž již svou polohou velmi příhodný pro obranu. Jeho opevnění na mořské straně se tyčí přímo nad mořem. Ze severní strany, z pevniny, chrání přístup k hradu Horní brána (Gornja kapija), u přístaviště Dolní brána (Donja kapija). Hrad se skládá ze dvou částí: z horní části, která je vojenského a obranného rázu a nachází se na nejvyšší části skalní plošiny, druhou část pak tvoří samotné sídlo, rozložené ve svahu nad mořem směrem na jih. Komplex hradu, tedy obě části, jsou obehnány hradbami, které je organicky spojují. Zvlášť horní, vojenská část hradu je kulturně historicky velmi cenná především pro pozůstatky kyklopských hradeb, které vybudovali již Ilyrové v 5. stol. př.n.l.. V budování opevnění pak pokračovali ve středověku Benátčané a po nich Turci. Ve starém městě, které je součástí hradního komplexu, stojí při malém náměstí, kde býval trh s otroky, areál ulcinjského muzea, zvaného Olcinium. K areálu, který se nachází přímo pod pevnostní částí, náleží několik pozoruhodných historických budov: mešita - kostel (původní křesťanský kostel byl za tureckého panství přeměněn v mešitu). Býval to katedrální kostel P. Marie Matky církve (Sancta Maria Mater Ecclesiae), pocházející ze 13. stol.; byl postaven na podstatně starších základech. V průběhu staletí, do přeměnu v mešitu v r. 1693, se jeho zasvěcení několikrát změnilo. K areálu dále patří Balšićova věž (Kula Balšića), dále arcibiskupský palác, vězení a ještě několik dalších budov. Celý areál je velmi dobře obnoven a pokládá se za jeden z nejkrásnějších muzejních prostorů v Černé Hoře. V jednotlivých budovách areálu jsou specializované expozice, např. v mešitě - kostele je archeologická sbírka, v arcibiskupském paláci etnografická apod. Ve východní části starého města stojí za pozornost palác Venezia (Palata Venecija), za Benátčanů sídlo benátského místodržícího, a někdejší palác Balšićů (Palata Balšića nebo Dvori Balšića). Oba byly obnoveny a slouží dnes jako kvalitní hotely. K paláci Balšićů vedou schody přímo z pláže. Nové město, které vzniklo za Turků mimo hradby, má dodnes orientální ráz. Jsou v něm mnohé pozoruhodné turecké stavby, např. mešita Bregut (džamija Bregut) z 18. stol., mešita Namazdjah (džamija Namazdjah) z 19. stol., hodinová věž (sahat-kula), lázně (hamam), dva turecké náhrobky (těmto volně stojícím náhrobkům říkají Turci turbe). Mešita paši Sinana (Pašina džamija nebo Sinan-pašina džamija) z 18. stol. stojí již mimo nové město, ale tím výčet tureckých mešit zdaleka nekončí. Je jich tu dodnes celkem ke dvaceti, v minulosti jich však bývalo několikanásobně víc. Křesťanské kostely - pravoslavný sv. Mikuláše (Sv. Nikola) a katolický sv. Josefa (Sv. Josip), oba z 19. stol., jsou typickými křesťanskými sakrálními stavbami postavenými za Turků, které Turci sice milostivě “povolili” zdejším křesťanům vybudovat, ale s určitými omezeními a úpravami. Ale i křesťanských kostelů je v Ulcinji víc, vesměs z novější doby.

Koupání

Možnosti koupání jsou v Ulcinji mimořádně široké. Návštěvník tohoto letoviska má k dispozici pláže různého typu, především však dlouhé písčité pláže, a to: Malá pláž, zvaná též Městská pláž (Mala plaža, též Gradska plaža) je pláž přímo centru, táhnoucí se v délce 600 m od hradeb až po skalní ostroh. Její barevný písek obsahuje léčivé substance. Mezi hotely Albatros a Galeb, na nevelkém prostoru, je na členitém pobřeží s malými zátokami, útesy a mysy několik pěkně upravených hotelových, ale i dalších pláží. Jsou to: Ludvigova pláž, Paneuropa, Skalice - pláž hotelu Galeb, Borići I a II., Ženská pláž se sirnatým léčivým pramenem, pláž hotelu Albatros, pláž hotelu Dvori Balšića, Liman I a II. Výše uvedenou Ženskou pláž (Ženska plaža) vyhledávají ženy z celého světa, neboť díky léčivým pramenům pomáhá zdejší voda při léčení neplodnosti, ale i při léčení dalších ženských chorob. Pláž je vyhrazena pouze ženám. Velká pláž (Velika plaža) se táhne na jihovýchod od města. Začíná cca 5 km od města a je dlouhá kolem 10 km (v některých pramenech se uvádí až 13 km), šířka se pohybuje mezi 40 a 60 m. Je písečná, jemný písek obsahuje minerální prvky, které působí příznivě při nemocech pohybového ústrojí. S ohledem na stávající normy pro pobyty na pláži (5 m2 na osobu), by se tu mohlo současně rekreovat až 150000 osob. Předností této pláže je pozvolný, rovněž písčitý přístup do moře. Na mnoha místech pláže byla zřízena koupaliště, kde jsou soustředěna gastronomická zařízení (restaurace a plážové bary) a sportovně-rekreační centra. Označena anglickým názvem “beach” lákají svými exotickými názvy, jako např. Tropicana, Copacabana, Bonita, Miami atd. Lze si tu pronajmout lehátko se slunečníkem, půjčit si sportovní potřeby a věnovat se některému z plážových či vodních sportů (viz Sport). Upraveny jsou i příjezdové komunikace, chodníky a zřízena parkoviště. Je však třeba vzít na vědomí, že vzhledem ke stagnaci cestovního ruchu koncem minulého a začátkem tohoto století, zůstaly některé části pláže a jejího okolí neudržovány, a jsou dodnes i přes vynaložené úsilí v dosti zanedbaném stavu. Ve srovnání s ostatními černohorskými rivierami není úklid pláží na jinak obvyklé úrovni. Z ulcinjských pláží byly oceněny prestižní “Modrou vlajkou” (viz aktualita: “Modré vlajky” pro černohorské pláže v r. 2007) tyto pláže: “Safari”, “Tropicana”, “Miami” a “Tony Grill”, všechny se nacházejí na Velké pláži. Ostrov Ada Bojana, který v podstatě navazuje na Velkou pláž, je jedinečný říční ostrov řeky Bojany. Ostrov trojúhelníkového tvaru o rozloze 5,4 km2 je poměrně nového původu. Při bouři v r. 1858 ztroskotala v ústí Bojany u dvou malých ostrůvku loď Merito. Kolem lodního vraku a ostrůvků se začaly hromadit nánosy písku, až vznikl dnešní ostrov Ada (ada znamená ostrov). Ze dvou stran je obtékán řekou Bojanou, se třetí strany mořem. Je tedy možné se chvíli koupat ve sladké říční vodě, chvíli ve slané mořské. Návštěvníci tu oceňují hlavně panenskou přírodu, spoustu polodivoké i pěstované vegetace a možnost opravdového odpočinku, nádherné písčité pláže. Na Adě jsou výborné podmínky pro sportování (viz Sport). Část ostrova slouží naturistům. Je tu však třeba vzít na vědomí, že část ostrova za dobu stagnace cestovního ruchu v minulém desetiletí přestala být řádně udržovaná a dosud zůstává v dost zanedbaném stavu. Problémem v některých obdobích bývají i komáři, jejichž plošné likvidaci a preventivní ochraně před nimi nebyla zatím věnována patřičná péče. Velká pláž a Ada Bojana jsou s Ulcinjí spojeny pravidelnou autobusovou dopravou. Krásné koupání jen nenabízí jen pobřeží jižně od Ulcinje, vyhledávány jsou i pláže na sever od města. Nejseverněji se nachází pláž Stari Ulcinj u stejnojmenného mysu, což je nejsevernější bod Ulcinjské riviéry. Pláž je dlouhá asi 250 m a navazuje na ni oblázková pláž Kruće. Atraktivní je i pláž Valdanos ve stejnojmenné zátoce jižně od Kruće, 800 m dlouhá, oblázková. Mezi Valdanosem a Ulcinjí je řada menších intimních pláží, většinou přístupných jen z moře. Vzhledem ke zdejšímu klimatu (je zaznamenáno 217 slunečních dní v roce a průměrná teplota je 26°C) trvá zdejší sezóna koupání od dubna do konce října.

http://www.vimeo.com/720702

PUBLICITE:

Welcome to Ulqin - Ulcinj / Montenegro

The Vila Oaza – Buri - Curani and Vila Di Vinçenzo is situated in one of the most beautiful parts of (Long Beach) in Ulcinj, Montenegro. Spend unforgettable moments at The Vila Oaza – Buri - Curani and Vila Di Vinçenzo and world class beach resorts such as Copacabana, Safari, Tropicana, Miami and the Beautiful Beach of Ulcinj.
The Vila Oaza – Buri - Curani and Vila Di Vinçenzo consists of 85 beds with each room accessing a private bathroom and car space. Some rooms have a choice of the following:

- kitchenettes
- air conditioning
- private terraces
- TV
- breakfast only or breakfast and dinner
A discount is EXCLUSIVELY available during June and September.http://wikimapia.org/

Divlji graditelji brži od stranih investitora u Adi Bojani

Ulcinj.25.02.2008- Prirodna raskoš i neslućeni razvojni potencijal Ade Bojane odavno su u notesima najmoćnijih svjetskih investitora. Ali, naročito u posljednje vrijeme i predmet nove pažnje divljih graditelja iz Ulcinja i ostalih krajeva širom Crne Gore. I dok vlada očekuje dobar odziv na nedavno raspisani tender za izražavanje interesovanja investitora za ostrvo, divlji graditelji sa obije strane Bojane postavljaju šipove i grade luksuzne objekte ne krijući se pritom od očiju javnosti i nemareći mnogo za upozorenja nadležnih inspekcija da je bilo kakva gradnja na tom lokalitetu izričito zabranjena. Predstavnik “Morskog dobra” za ulcinjsku opštinu Muhamed Elezagić kazao je juče “Vijestima” da je do kraja januara evidentirao više od deset novih objekata na obalama Bojane. On je zbog bolesti bio spriječen da obavlja kontrolu tokom ovog mjeseca, ali je siguran da je takav trend nastavljen i da je broj novoizgrađenih objekata sada značajno veći.
- Nijedan od preko 300 objekata koliko ih ima na obalama Bojane ne računajući pet-šest ekskluzivnih r-estorana ispod mosta vjerovatno ni ove godine neće biti uvršten u Program privremenih objekata Javnog preduzeća za ovu godinu. Svi novi objekti na tom prostoru uskoro će biti predmet pažnje nadležne republičke inspekcije - kazao je Elezagić.
Bojanski ribari ne kriju ogorčenje novim pohodom divljih graditelja na, kako kažu, divlju i jedinstvenu prirodu, dragulj Jadrana.
- Ovo je katastrofa kojoj se ne nazire kraj. Da li je normalno na tuđoj imovini izgraditi objekat a onda što je još gore, otpadne vode sprovesti u Bojanu. Kome to treba - kaže “Vijestima” ribar koji zbog poznanstva sa pojedinim investitorima nelegalnih objekata nije želio da mu se pominje ime.
Očigledno je da je kada je u pitanju Ada Bojana država na potezu. Ono u čemu se slažu gotovo svi jeste da bi vlast konačno trebalo da objelodani šta namjerava da više od 300 objekata od kojih već četiri ili više godina ne prihoduje ni centa.
- Možda je rješenje da država sve aktuelne vlasnike objekata na Adi Bojani obaveže na tipsku montažnu izgradnju i strogo zabrani izlivanje otpadnih voda u Bojani. Pa ko je spreman da ruši i ponovo gradi neka izvoli - kazao je vlasnik jednog od objekata na Adi Bojani.
Na Adi Bojani pored ostalih kućice, vikendice ili vile imaju ugledni biznismeni, bankari, doktori, fudbaleri, pjevači pa i službenici policije ili članovi njihove uže ili šire familije. Javna je tajna da pojedini vlasnici svoje ekskluzivne objekte izdaju u zakup i ljeti i zimi ostvarajući ogromne prihode nad kojima država nema kontrolu. Na Adi, na lijevoj obali Bojane izgrađene su prave hacijende, dok u blizini račve niču objekti gabarita više stotina kvadrata. Nažalost, oni koji žive od Bojane i kojima je ona život postali su ubjedljiva manjina. Njihove trošne ribarske kućice nestale su u raskoši i sjaju velelepnih objekata koji se, pak, ni u jednom segmentu ne uklapaju u veličanstveni prirodni ambijent.

S.ADROVIĆ
www.vijesti.cg.yu

Montenegro In Tourism Push

Podgorica _ Montenegro has called on international investors to help develop high-end tourism along its coastline.

The appeal by the country’s Ministry of Tourism and Environmental Protection calls on investors to help draft a preliminary appraisal for construction projects in the area. Successful companies will then be allowed to manage the new tourist complexes once they are constructed.
Ada Bojana island has been identified as one of several key locations for the development of high-end tourism.
The island, about 520 hectares in size, is owned by Montenegro’s government. It is hoping to secure a long-term lease for 100 hectares of the island, for the development and management of a top-quality tourist resort.
But details released Tuesday show the Government may be willing to negotiate the lease of the whole island, provided that around 350 hectares of the island are retained in its natural state.
The Master Plan for the coastal town of Ulcinj envisions the development of high-quality tourism with accommodation facilities of 2,500 beds on Ada Bojana.
The lease is expected to use architecture, design and engineering that meets the highest international standards but also with a style that is in keeping with its surroundings.
Investors interested in bidding for the lease must have prior experience in the development and management of exclusive tourist complexes, and should submit their proposal by May 5, 2008.

PUBLICITE:

Welcome to Ulqin - Ulcinj / Montenegro

The Vila Oaza – Buri - Curani and Vila Di Vinçenzo is situated in one of the most beautiful parts of (Long Beach) in Ulcinj, Montenegro. Spend unforgettable moments at The Vila Oaza – Buri - Curani and Vila Di Vinçenzo and world class beach resorts such as Copacabana, Safari, Tropicana, Miami and the Beautiful Beach of Ulcinj.
The Vila Oaza – Buri - Curani and Vila Di Vinçenzo consists of 85 beds with each room accessing a private bathroom and car space. Some rooms have a choice of the following:

- kitchenettes
- air conditioning
- private terraces
- TV
- breakfast only or breakfast and dinner
A discount is EXCLUSIVELY available during June and September.http://wikimapia.org/

Ulcinjski turizam se polako vraća na pozicije koje je imao prije 20 godina

Hoteli puni duže od sedam mjeseci

Na berzi i sajmu turizma u Budvi bila je značajno zastupljena “Ulcinjska rivijera” sa svojom ponudom za sezonu 2008. godine. Prezentirana je ponuda naturističkog kompleksa Ada sa 550 kreveta i dva hotela na Velikoj plaži ukupnog kapaciteta 950 kreveta. Hotel “Olimpik” sa 250 ležajava ima i bazen, saunu i sportske sadržaje, tako da je osposobljen za rad tokom čitave godine. Značajnije je osvježena ponuda u “Belviju”, pa je ponuda ovog preduzeća već ove zime naišla na značajniji interes na tržištu. Ovih dana kapaciteti hotela “Olimpik” nisu bili dovoljni da prihvate sve one koji su željeli da tu borave. Radi se uglavnom o sportskim ekipama. Zato je aktiviran i dio kapaciteta hotela “Belvi”, gdje je paviljon “Cer” popunjen 50 posto.
- Već možemo da računamo sa 20 procenata boljom popunjenošću naših kapaciteta u ovoj godini u odnosu na prošlu kada smo takođe imali veoma dobru popunjenost. To kažem na osnovu već zaključenih izvanrednih ugovora sa partnerima iz Češke, Poljske, Njemačke, Rusije… Predstoji nam predstavljanje ponude na sajmovima turizma u Pragu, Beogradu i Berlinu. Biće to prilika da potvrdimo dogovorene aranžmane sa jednim brojem partnera i da sa još nekima zaključimo nove i na taj način zaokružimo ovogodišnju ponudu, kaže Miomir Jakšić, stečajni upravnik HTP “Ulcinjska rivijera”. On pri tome podsjeća da je “Ulcinjska rivijera” prethodnih sezona bilježila porast prometa od oko 25 procenata godišnje.
Trenutno radi samo hotel “Olimpik” koji će biti popunjen sve do 5. marta, što potvrđuje da smo uspjeli da značajno produžimo turističku sezonu, za oko dva mjeseca. Već je organizovane grupe gostiju očekujemo od prvih dana maja, a do tada ćemo raditi na “umivanju” naših objekata na Velikoj plaži i Adi. Kompleks na Adi primiće prve ovogodišnje goste 9. maja kada nam stižu turisti iz Njemačke posredstvom turoperatora ITS i “Obena”, ističe Jakšić, napominjući da se već može govoriti o vraćanju ulcinjskog turizma na pozicije koje je imao prije dvadesetak godina. To znači da je popunjenost hotelskih kapaciteta duži od sedam mjeseci, a već ove godine očekujemo da će popunjenost naših kapaciteta premašiti 210 dana.

Tender za “Olimpik” i “Belvi” do kraja godine

Savjet za privatizaciju je donio odluku da u toku 2008. godine počne sa privatizacijom HTP “Ulcinjska rivijera”. To znači da će u toku ove godine biti raspisan tender za hotele “Belvi” i “Olimpik”, odnosno većinskog paketa akcija države i državnih fondova. Kada je Ada u pitanju tu je predviđen jedan poseban režim privatizacije. Naime, nastojaće se da se nađe odgovarajući partner za zakup na period od 20 do 30 godina uz ulaganje u opremanje i rekonstrukciju kompleksa sa 2.500 kreveta, kaže Jakšić.

“Galeb” i “Otrant” čekaju studije za lokacije

Novi vlasnik hotela “Galeb” namjerava da napravi hotel sa pet zvjezdica. Nažalost, ono što je poseban problem u Ulcinju ne postoje planovi, pa je to investitora omelo da startuje sa radovima. On se obratio Savjetu za privatizaciju i u toku je usvajanje tendera za izradu studije za lokaciju. Tako da je neka realnost da se to sve završi do oktobra ove godine. Do tada će se valjda stvoriti uslovi da investitor može da krene sa realizacijom svoje namjere. Isto važi i za hotel “Otrant” čiji vlasnik takođe čeka na izradu studije lokacije pa da nastavi sa investiranjem. Zbog toga se već sada isto traži i za novog vlasnika hotela “Lido”, kaže Miomir Jakšić.

N. Perković

www.pobjeda.co.yu

Ulcinjska rivijera procijenjena na 60,8 miliona eura

Podgorica - Zemljište, objekti i oprema Ulcinjske rivijere vrijede 60.802.459 eura,pokazala je najnovija procjena imovine ovog hotelsko -turističkog preduzeća.
To je utvrdila posebna komisija koju je formirao Read more

Adu Bojanu sve više ugrožava divlja gradnja, ali i bacanje šuta i raznog otpada u rijeku

Ekspanzija “sumnjivaca”
ULCINJ - Da nije samo priroda „kriva“ za trenutno stanje ostrva Ade i rijeke Bojane za Republiku potvrđuje predsjednik nevladine organizacije „Bojana“ Miško Leković. Read more

Pour les Ulqinake de Ulqin : que pensez-vous de la privatisation de votre ville?

http://video.google.com/videoplay?docid=-4238476290706707223
Depuis l’indépendance du Monténégro, la ville d’Ulcinj/Ulqin est à vendre. Tous les biens de l’État, y compris les plus grands hôtels de la côte, sont en cours de privatisation. Et plutôt que les acheteurs russes qui se pressent pour investir, la municipalité souhaiterait voir arriver des hommes d’affaires albanais… Read more

Gradonačelnik Ulcinja Gzim Hajdinaga za Republiku o jednogodišnjem mandatu

Gradimo evropski grad

Prošlo je nešto više od godine od kada ste na čelu najjužnije crnogorske opštine. Kako ocijenjujete svoj angažman za to vrijeme?
Kada sam stupio na funkciju predsjednika Opštine Ulcinj, našao sam se, slobodno mogu reći, u nezavidnoj situaciji.Ni jedan planski dokument nije postojao. Ni jedan dokument koji bi omogućio legalnu gradnju,koji bi doprinio uvećanju budžeta Opštine, niti jedan dokument, kojim bi se mogli Read more

« Previous Page — Next Page »